Středověk

pouze původu pipinovských majordomů a z raných dob už ničeho podrobného. Od vítězství u Tertry r. 687 panuje pro většinu času jeden majordom a jeden král (mimo asi dvou výjimek, epizodické vládě krále Chlotara IV. a dělení říše mezi majordomy po smrti Karla Martela). Evropské dějiny www.e-stredovek.cz/view.php GMT Ač je dnes silně zakořeněná představa rytíře jako statného bojovníka v lesklém brnění a na mohutném oři, vždy připraveného chránit vdovy a sirotky, bojovat proti zlu, samotný termín „rytíř“ během středověku od svého vzniku prošel několikerou proměnou. Nejdříve to byl jezdec, bojovník (ritter). Později tímto slovem byl označován vybraný bojovník, ne ještě nutně šlechtic, poctěný pasováním. Této problematice se bude věnovat tento článek, důvodem je i to, že tak je tento pojem i dnes nejvíce chápán. Pro doplnění, od vrcholného a především v pozdním středověku slovo rytíř (miles, pl. milites) označovalo i nižší šlechtu, která nemusela být vůbec pasovaná. Slovem rytíř byl označován také dnešní šachový kůň. Aktualizovaný článek Život ve středověku www.e-stredovek.cz/view.phppředchozí domluvě s panem archeologem jsme dnes vyrazili na dohledávání okolí depotu slovanských radliček. Ráno jsem přijel před archeo-depozitář, kde již kolega vyčkával, poněvadž jsem měl asi deset minut zpoždění kvůli provozu na hlavní třídě v Teplicích. Vyrazili jsme hned na sedmou hodinu, abychom na místo přijeli akorát při rozednění. Středověk dnes http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2014040001 Sun, 13 Apr 2014 17:00:08 GMT Na rozdíl od dneška, kdy existuje právo pro všechny závazné, dělené do okruhů (trestní, dědické) ve středověku postavení člověka určovalo, podle jakého práva může být souzen. Ve Francké říši existovaly zákoníky pro jednotlivé národy, kromě toho jinak byl chápán svobodný a neurozený. Nás ale zajímají české země 14. století. Pomiňme okrajové práva jako horní (zákoník Václava II. Ius regale montanorum a viniční práva, zbudou tři základní okruhy – právo městské, církevní a zemské. Život ve středověku http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2014030003 Sun, 30 Mar 2014 12:00:10 GMT DRUHÉ DĚLENÍ FRANSKÉ ŘÍŠE R. 561 Přesně padesát let po prvním dělení říše nastává další dělení a také mezi čtyři dědice, takže noví vládci v podstatě jen navázali na již hotová království. Nejstarší Charibert (561-567) obdržel hlavní město Paříž a centrální oblast, která sahala na jihu k Loiře; původně tedy Childebertův díl. Guntram (561-592) obdržel na jih od Loiry Burgundsko s centrem v Orleans; v zásadě tedy Chlodomerův díl. Sigibert (561-575) obdržel SV část s centrem v Remeši; původně Theuderichův díl. A Chilperich (561-584) obdržel nejméně lukrativní oblast na severu říše s centrem v Soissons; původně Chlotarův díl. Evropské dějiny