11 °C
Z volební noci v listopadu 2016 si Robin Vargas pamatuje hlavně pocit úzkosti. Se svou tehdejší manželkou seděl na gauči v jejich domě v Jižní Karolíně a sledoval, jak se stát po státu postupně zbarvuje do republikánské červené. Do posledních minut ale ani jeden z nich nevěřil, že Donald Trump zvítězí.
"Byl to naprostý šok. Tu variantu jsem si nepřipouštěl, všichni kolem mě volili stejně jako my. Připadalo mi to jako alternativní realita, která se prostě neděje," vzpomíná Vargas. "Až teď zpětně chápu, jak k tomu došlo, ale v ten moment jsem nerozuměl ničemu."
Vargas slyšel o celebritách i obyčejných lidech, kteří zvažovali přesun do Kanady, a tak okamžitě začal hledat, jestli splňuje potřebná kritéria. Byl jedním ze stovek tisíc Američanů, kteří tu noc přispěli k přetížení a paralyzování webových stránek kanadského ministerstva pro imigraci a občanství. "Snažil jsem se načíst ten web znovu a znovu, ale celou noc mi to hlásilo chybu systému," vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Druhý den si už začal psát seznam věcí, které by bylo potřeba zařídit. "Začalo to spíš jako vtip, ale den ode dne mi to dávalo větší smysl. Nejen politicky, ale i z hlediska mých životních hodnot. Nesouhlasil jsem s tím, jakou chtěl mít Donald Trump Ameriku. Nebyl to jediný důvod, chtěl jsem i nějakou změnu, ale hrálo to roli."
Jako Hispánec s kořeny v Mexiku měl problém hlavně s rasismem, který podle jeho slov v zemi narůstá. "S tím, jak se z Trumpa stával serióznější kandidát na prezidenta, se mi častěji stávalo, že na mě lidé měli rasistické narážky. Myslím, že tito lidé měli díky jeho kampani pocit, že na tom není nic špatného. Vůbec poprvé jsem se s tím začal setkávat i v práci," vysvětluje Vargas.
O několik měsíců později manželé zažádali v rámci programu pro zkušené profesionály o trvalé občanství v Kanadě. Na Silvestra 2017, více než rok po volbách, přijeli po 2 600 kilometrů dlouhé cestě do Halifaxu v Novém Skotsku. Do provincie, která se dlouhodobě potýká s odlivem mladých lidí do ekonomicky silnějších aglomerací kolem Toronta, Montrealu nebo Alberty a jež si na tom, že vítá "politické uprchlíky z Ameriky", udělala kampaň.
Jeden z jejích ostrovů dokonce spustil webové stránky Cape Breton if Donald Trump wins (v překladu "Cape Breton, pokud Donald Trump vyhraje", pozn. red.), které vybízejí k přesunu a před letošními americkými prezidentskými volbami znovu ožily. "Lidé nás tu většinou vítali, jsou přátelští, pomohli nám najít práci," vzpomíná 36letý Vargas.
Nyní, téměř o tři roky později, pracuje v pojišťovnictví a hudební produkci. Má novou partnerku, se kterou slaví kanadské svátky. "Nemůžu říct, jestli jsem teď víc Kanaďan nebo Američan, jsem něco mezi. Třeba na to, že tady Den díkůvzdání slaví o měsíc dřív než v Americe, jsem si ještě nezvykl," říká se smíchem.
Demokracie, která se zvrhne v diktaturu
Podobně to vnímá i další Američan, který se kvůli Trumpovi rozhodl stát dvojím občanem, Stephen Schainbart. Na rozdíl od Vargase se o přesun do Kanady začal zajímat už před minulými volbami. "Znal jsem Trumpa. Jsem Newyorčan, on je Newyorčan, poslouchám o Trumpovi celý život a nemyslím si, že je dobrý člověk, takže jsem se opravdu bál, co přijde," vypráví.
Jedním z jeho důvodů byla vlastní rodinná historie. Schainbartův otec byl původem z Polska a prošel za druhé světové války holokaustem. "Skrze jeho příběh vím, že demokracie může selhat a může se zvrhnout až v diktaturu. Nemyslel jsem si, že by to bylo (v USA) tak hrozné, ale nechtěl jsem to případně zjistit podobným způsobem jako můj otec."
Očekával, že vzhledem k tomu, jak se o stěhování do Kanady mluvilo v médiích, bude součástí větší imigrační vlny. "Připadalo mi, že se kvůli Trumpovi stěhuje celé hnutí. Ve skutečnosti mi ale většina Kanaďanů, které jsem tu potkal, říká, že jsem první Američan, o kterém vědí, že to opravdu udělal."
I z toho důvodu Schainbart o své stále ještě probíhající cestě za kanadským občanstvím napsal knihu I Actually Did it: Becoming Canadian Because of Trump (v překladu "Opravdu jsem to udělal: Stal jsem se kvůli Trumpovi Kanaďanem", pozn. red.).
Stěhování i kvůli covidu
Schainbart a Vargas jsou tak spíše výjimky, které původní myšlenku dotáhly do konce. Faktem ale je, že kanadské úřady opravdu zaznamenaly nárůst v žádostech o trvalý pobyt od Američanů. V roce 2016 a 2017 to bylo podle oficiálních statistik v průměru o necelé dva tisíce žádostí ročně víc než během prezidentství Baracka Obamy.
Za posledních dvacet let pak celkový nárůst představuje asi 20 procent - s maximy vždy během volebních nebo historických milníků.
Podle Schainbarta řadu lidí odradí složitá byrokracie. On sám se mohl přestěhovat nastálo do Toronta až tři roky po volbách - dva roky z New Yorku dojížděl. Jako klinický psycholog musel také nejdřív získat licenci pro práci v provincii Ontario, poté roční praxi a pak až mohl požádat o trvalý pobyt.
Osobně ale cítí, že nyní to řada lidí bere vážněji. Ozývají se mu nejen příbuzní a přátelé, ale i desítky neznámých lidí, kteří žádají o pomoc s přestěhováním po letošních prezidentských volbách.
"Někteří lidé zmiňují jako důvod covid-19 (Kanada má na rozdíl od USA povinné zdravotní pojištění, pozn. red.), drtivá většina ale zvažuje stěhování kvůli Trumpovi a celkové atmosféře ve Spojených státech," tvrdí Schainbart.
Podle červnového průzkumu společnosti YouGov by přesun do Kanady kvůli volbám zvažovala až třetina Američanů, většinou z řad demokratů.
Zájem o stěhování vzrostl po prezidentské debatě na konci září, ve které se Donald Trump utkal se svým demokratickým rivalem Joem Bidenem. Prestižní americké deníky ji označily jako "nejchaotičtější v historii", "rétorickou rvačku" nebo přímo "peklo". Internetový vyhledávač Google následně zaznamenal výrazně větší trend v hledání hesla "how to move to Canada" (v překladu "jak se přestěhovat do Kanady", pozn. red.).
Síť Ringer Podcast
![[Valid RSS]](valid-rss-rogers.png "Validate my RSS feed")
